Uvažujete o betonovém plotě v Hodoníně, ale prozatím nemáte představu o tom, kdo vám jej bude stavět? Chtěli byste to zkusit vlastními silami a ušetřit za montáž? Pak bychom vám rádi připomněli, že betonové ploty se sice staví metodou suchého zdění, ale není to taková idylka, jak se zdá. Rozhodně to není cihlová zídka, kde pokládáte jednu cihlu vedle druhé a hrajete si s tím jak malé děti. Betonové oplocení má svá zvláštní specifika.

Jámy pro betonáž sloupků – představte si, že stavíte plot na parcele jednoho tisíce čtverečních metrů. Budete tu potřebovat celkem 70 sloupků a každý z nich bude zabetonovaný 80 cm pod úroveň země. Musíte tedy vyhloubit sedmdesát otvorů poměrně hlubokých a co když tu narazíte na kořeny stromů, na stavební navážku, na skalisko či balvany a podobné nepříjemnosti? Hloubení tak velkého počtu hlubokých jam vás může fyzicky značně vyčerpat, a to je teprve začátek.

Vkládání desek mezi sloupky – kdyby byly betonové panely mezi sloupky lehké jako pápěří, stačilo by každý z nich popadnout do rukou, stoupnout si na štafle a shora je postupně zasunout do drážek ve sloupcích. Jak jednoduché by to bylo! Jenže každý panel váží přes sedmdesát kilo a zkuste jej popadnout do rukou, vylézt na štafle a zvedat jeden panel za druhým do výšky tři metry nad zemi. I pro kulturistu by to byla zabíračka a považte, že to nebude jen pár panelů, ale pro zmiňovanou plochu parcely budete zvedat do výšky celkem téměř tři stovky panelů. Profesionálové na to používají autojeřáb anebo elektrický kladkostroj na trojnožce z trubek, bez mechanizace to zkrátka nepůjde.

Podobné je to i se skládáním materiálu před stavbou na staveništi, všechen materiál vám dovezou na paletách o hmotnosti ve stovkách kilogramů a na toto také potřebujete mechanizační prostředky, jako jsou nakladače nebo vysokozdvižné vozíky.