Ve středověku bylo všemu úplně jinak, než je tomu dnes. Otázkou ale zůstává, jestli je to dobře nebo špatně. Tehdy se totiž společnost rozdělila na velmi vzdělanou, kterou tvořilo duchovenstvo a výjimečně nějaký panovník (takovým panovníkem byl například Karel IV.) a na druhé straně stáli negramotní lidé, kteří se neuměli ani podepsat.

Středověk ale lze označit za start vzdělanosti, jelikož velké množství univerzit bylo založeno právě v tomto období. První univerzita vznikla v Bologni a druhá v Paříži. Pozadu rozhodně nezůstaly ani Čechy, kde vznikla Karlova Univerzita. Kromě teologie se daly studovat i jiné obory jako bylo například právo nebo medicína.

Mnohým by se jistě tyto středověké školy líbily, protože se jedna o uzavřený svět, kde se pravidla vzájemně určovaly mezi studenty a učiteli. Na některých školách měli dokonce studenti hlavní slovo. Ta pravidla, která byla schválena, nebyla vůči studentům nepřátelská., což rozhodně nebylo na škodu. Student studoval tak dlouho, dokud jeho učitelé neshledali, že je připraven na dané povolání. Závěreční zkoušky ani diplom nebyly povinné, jediné, co stačilo, bylo doložit, že člověk daný obor studoval a složil povinné a potřebné zkoušky.

Diplom byl důležitý jen pro ty, kteří chtěli působit jako učitelé na univerzitě. Něco takového by se dalo přirovnat k dnešním doktorandům.

Školné platili pouze bohatí a to přímo učitelům. Peníze tvořily jádro jejich platu. Od chudých studentů by si nikdo nedovolil nějaké peníze chtít a ještě k tomu vybírat. Nejen studenti ale i učitelé mohli využívat jídelen a ubytování, takže byl mezi nimi vztah přátelský a také rovnocenný. Vysokým školám se v tehdejší době říkalo společenstva, což vystihuje atmosféru, která zde panovala.

Málokdo ví, že pojem univerzita přišel až v renesanci. Slovo je odvozeno od ‘‘vzdělání ve všem‘‘. Tedy souhrn vědění.

Také by se vám líbilo, kdybyste měli přátelský vztah se svými učiteli a byli byste rovnocenní?